neděle 14. října 2012

Alžběta "Sissi" Bavorská

Dnes bych vám ráda představila mou malou čtřnohou kamarádku ukousanou a uštěkanou Sissi. Sissinka k nám přivítala na konci prázdnin. Je hravá a chytrá až moc, při svých 13 týdnech zvládá sedni, hej pac, druhou packu a H5 (můj originální povel), ale když zrovna nemasakruje kočku nebo nehoní slepice umí i povel "Ke mě!". Sice mi Lady nenahradí a pekelně mi pije krev ale i tak ji mám ráda. Naše Sissinka, jen mě štve, že ji nemůžu pojmenovat Alžběta "Sissi" Bavorská :( Naši jsou výhradně proti tomu >_<








sobota 13. října 2012

Proč najednou tolik článků?

Protože jsem si nikdy nenašla chvilku, kdy zde psát! Celkem je to pro mě náročné udělat nějaký článek, vždycky ho rozepíšu, pak příjdu na to, že mi něco chybí a jen ho uložím a nezveřejním :/// Tak dám hned několik článků za jeden den, budu to takto dělat často :D a pokud by to někoho žralo, tak jako moje češtinářské chyby, tak ať to tu raději ani nečte :) ještě příjde článek o mém novém čtyřnohém kamarádovi a závislosti zvané sherlosk holmes!
Děkuji všem co to tu čtou, sama vím, že vás moc není :D ale možná, když budu články psát častěji, tak se někdo najde a možná budu mít i nějaké stélé čtenáře :) Pokud by měl někdo nějaký problém nebo připomínku tak můžete psát do komentářů nebo na email taskal@seznam.cz (ano není to můj reálný email, ale vše se mi přeposílá na jeden)

Všechny zdraví Melik ;o)
(Obrázek tvořen Inifusem)

Nová postel

Mám ji! Ona vysněná postel je moje! :) Mám ji už od půlky prázdnin a teprve teď mě napadlo postnout nějaké fotky :) Je skvělá! Jen škoda, že ji už neviděl můj starý pejsek, Lady. :( Na druhý den, co od nás "odešla" mě i sestru se rodiče pokoušeli utěšit a koupili nám postele, které jsme chtěly. Nakonec jsem ani tu postel nechtěla, jelikož mi to přišlo jako postel za psa. Totální smlouva s Ďáblem! Ale jsem ráda, že ji mám, jen mi je líto, že mám tak tvrdohlavé rodiče a nemůžu v ní ležet se svým drahým :(








Ladynka, nikdy na ni nezapomenu <3

Loli šaty

Je to tady. Konečně jsem se odhodlala a koupila si šaty z jednoho CC mé známé Elisse. Doma mám šaty značky bodyline, potisk je na nich medvídkoidní! Jsou krásné mintové barvy a jsem z nich nadšená *_* Jediné mínus to má, že je mám jen na srazy. Ráda bych si do budoucna pořizovala pouze a jen classic a ghotic lolitu. Mno, půžete můj první outfit ohodnotit hde do komentářů. Jelikož se stydím a tento autfit neberu jako bboží zázrak, tak ho na lolicentrálu nedávám. Tak snad nějakou lolitku na můj blog vítr zavane abych mohla slyšet kritiku ^^

pondělí 20. srpna 2012

Zámek Lednice aneb příště jedem do mrazáku!

Jednoho dne jsme se s přítelem rozhoupali, že si uděláme pěkný výlet! Ale zase tak růžově to nezačalo. :( Ikdyž, zůžová tam svým způsobem byla >_< Malou chvilku po tom co vyjel vlak z Bohumína si kemě přisedl chlap (asi z Ostravě) oblečený do otrhané bundy smrdící po zelím. Chvilkama jsem ho pozorovala, jelikož mě jeho přítomnost znepokojovala! Všimla jsem si, že mi stále zírá na nohy a do výstřihu. Řekla jsem si "Co už, potkala jsem už vězší úchyly." V tu chvílůi jsem to asi zařekla, pár minut potom jsi rozepl kalhoty a hladil si svého malého kamarádíčka. Okamřitě jsem se vstyčila, jelikož kolem nás asi 3 minuty předtím prošla policejní hlídka, šla jsem automaticky za nima. Když jsem je našla, tak jsem jim to všechno pověděla a přisedla jsem si k staršímu páru do kupé. Policie šla tam kde jsem je navedla ale co se stalo s tím úchylem jsem moc neřešila. Když přišla zastávka Přerov, vystoupila jsem. Zjistila jsem, že mám jen pár málo minut na to abych se ze 3. nástupiště dostala na první (Kdo přes Přerov jezdí často, ví jak je rozkopaný) s manším zadýcháním jsem naštěstí vlak stihla. Když jsem dojela k nádraží kde mě měl přítel vyzvednout byla jsem šťastná, jelikož jsem byla s ním a v bezpečí před úchyly smrdícími po zelí! Vyjeli jsme, 2 hodiny a půl jsem strávila ve vlaku a další hodinu jsme spolu strávili v autě na cestě do Lednice. Semtam jsme špatně zabočili ale komu se to ještě nestalo? :) Dojeli jsme! Našli jsme levné parkovací místo a šly jsme do zámeckého parku směr Minaret. Po cestě jsme vzali kešku a nafotili nějaké pěkné fotky. Když jsme došli k Minaretu myslela jsem si, že teplem umřu! Ale zase bylo to lepší než sedět doma. Po zdolání 302 schodů se nám ukázal krásný výlet po okolí. vyfotila jsem si zámek a rozhlížela jsem se, bylo to opravdu nádherné. Jakmile jsme slezli dolů, dostala jsem nepěkný svalový třes do nohy a tím jsme byli nuceni dát si pauzu. Aspoň jsme tam nezapomínali pít! Jelikož bylo opravdu teplo a hrozila by dehydratace.
Jak jinak po menší pauze, když se mi noha přestala hlepat jsme šli ještě pro jednu kešku, kde jsme s keškou našli i milou paní s kterou jsme se i trochu zasmáli. A po kešce vzhůru na zámek! Před zámkem jsme si dali opravdu vynikající zmrzlinu (stála taky 30kč ještě aby nebyla dobrá O_o ) . Když jsme došli k zámku a obešli jsme si ho, zjistili jsme, že všechny prohlídky už skončili (Ikdybychym chtěli tak by jsme je nestihli, jelikož mi špatně pasovali vlaky a mí rodiče mi stále nechtějí dovolit přenocovat u přítele a to už jsme spolu na dnešní poměry dlouho. ) a další by začali ve 3 nebo 4 ale to bych zase nestihla vlak domů. hrozmě mě to mrzelo jelikož to, že mě nechtěli nechat přespat nám zkazilo výlet a já z něj nic neměla :( Nakonec jsme jeli směr - domů. Po cestě jsme se zastavili ve skvělé resrauraci kde jsem měla vynikající těstoviny se sýrovou omáčkou. Ani jsem to nebyla schopna sníst! =D Sice to nebyl nejšťastnější výlet ale aspoň stál za to! :) Strávili jsme tak spolu opravdu pěkný slunečný den.


čtvrtek 16. srpna 2012

Vélká ryba / Big fish


Tento fiml odemě dostává 90%! (CSFD: 86% 199. nejlepší film 56. nejoblíbenější film)Je to příběh muže, který si díky jeho neuveřitelným historkám rozhněvá syna. Ten se ožení a s jeho manželkou čekají dítě. Jeho otec stále vypráví ty samé historky a tvrdí, že jsou skutečné, ikdyž ostatním příjdou jen jako neuveřitelně a přesto úžasné pohádky. Pravdu se ale jeho syn dozví až po jeho smrti, když na jeho pohřeb příjde obr Karel, asijské dvojčata a další postavy, které ve svých příbězích jeho otec potkal.


středa 15. srpna 2012

Krakow

Poté co nás GPS několikrát zavedla na neexistující silnice, dojeli jsme do cíle! Když jsem vylezla z auta tak se mi několikrát podlomili kolena, jelikož nemůžu dlouho sedět. Poté co jsme našli neplacené parkovací místo jsme se rozhodli hledat historické centrum (které podle místních mělo být vzdáleno 3km) jsme do chvíle bloudění našli. A na cestu jsme se ptali pouze 3x! Jakmile jsme byli v onom slavném centru vlezli jsme snad do každého kostela, který jsme potkali. Mám fotky! Ale málo, v kostelech velice nerada fotím, nevím proč, možná proto, že mám ke křesťanům blízko možná proto, že u některých kostelů byl obrázek, který ukazoval na fakt, že se tam nesmí fotit. =D Po hromadě kostalů jsme došli k Wawelu  a zjistili jsme, že jsme přišli pozdě. Všichni průvodci jich byli vyprodaní, tak jsme si koupili vstupenky do muzea a zbrojnice. V muzeu jsme viděli různé modlitebny, ozdobné sloupy a kdesi cosi. A pak jsme uviděla né zrovna pěkné šaty a jak se ukázalo, byl to korunovační oděv, celkem mě to zaskočilo. Ale to bude tím, že je jiná doba! :) Ještě tam měli krásné váhy a poháry a nyuuu všechno bylo tak staré! úplně mě to přenášelo do jiné doby. Pak jsme ještě nakoukli do szbrojnice! Bylo tam plno nádherných kousků a krásné přilbice! A celkově, ta promyšlenost zbraní na tehdejší dobu. byla tam jakási šavle ve které byla schovaná pistole a podobné. Měli tak i nádherné obouruční meče! na tech sem mohla oči nechat! Našla se tam ve vytrínách i stará kovaná zbroj ale nikde jsem tam bohužel neviděla tu slavnou zbroz značky nike kterou měli ve filmu Příběh rytíře.

Když jsme vylezli z Wawlu, zašli jsme se podívat na tamního Smoga a dál jsme šli lovit nějaké kostely. Nakonec jsem měla šílený hlad, jelikož jsem za celý den nesnědla vůbec nic ale nechtěla jsem jíst, jelikož před náma byla dlouhá cesta domů, která by s mým šaludkem mohla dělat neplechu! Obzvlášť pověstné polské hrbolaté cesty! :)